Pro starší Hlučiňáky Brůdek, v mapě Jasénka, jak je to možné? V které historické době se to změnilo? Zajímal kartografy historický název nebo přiřadili potoku název podle obce Jasénky, kterými protéká?
Pokud se název Brůdek zdál při počešťování hodně německý, proč nepřejmenovali jedním šmahem Uherský a všechny Brody, co jich v Česku máme?
To, že za starých časů nebyl Brůdek v Darkovičkách zatrubněný, si starší obyvatelé obce pomatují, přívalové deště se tehdy rychle prohnaly obcí a mnoho škody nenadělaly. Brody byly v obci proto, že mosty by musely být konstruované na největší průtoky, a to by bylo pro tak malou obec drahé. Název Brůdek tak má logické vysvětlení.
Přejděme teď k názvu Jasénka. Osada Jasénky vznikla stavbou malých domků v okolí mlýna, který dával pracovní příležitost několika osadníkům. Mlýn byl nejstarší a nejdůležitější stavbou, dal vznikající obci název. Proč Jasénky a ne Brod?
Potok Brůdek nemá a neměl v tom místě žádný energetický potenciál, výškový rozdíl dvou vodních hladin.
Mlýn byl poháněn vodou vypouštěnou z rybníka na mlýnské kolo, které bylo na protější straně cesty, v dolině, která je již zasypaná. Rozdíl hladin mezi náhonem a potokem Brůdek v místě bývalého mlýna je 4 metry. Vodu v rybníku doplňoval potok Jasénka, který zná jen málo lidí. Je dlouhý jenom 300 metrů, ale má celoročně více vody než Brůdek mimo přívalové deště.
Protože Jasénka sbírá vodu z několika pramenů v blízkosti mého domu, znám ji dokonale.
Navíc jsem měl štěstí, že mi o celém vodním hospodářství povyprávěl mlynář, pan Josef Krőmer, který hospodařil ve mlýně postaveném až za soutokem Jasénky s Brůdkem a výškový rozdíl hladin vytvářel vysoký jez, který se již pomalu rozpadá.
Odkud se bere tak velké množství vody, která poháněla vodní kola tří mlýnů, Jasénského, U Krőmrů a U Musiolů?
Pro vysvětlení se musíme vrátit až do doby ledové, kdy nejen v místě lesa Borek vytvořil tající ledovec spolu s obrovským množstvím vody morénu písku 30 metrů silnou.
Mocnost písku těženého v Závadě
Písek, jak známo, drží vlivem kapilárních sil mezi zrnky vodu a jelikož vodu nepropustí vrstva břidlic v podloží, přesouvá se deštěm doplňovaná voda do okrajových částí morény, odkud vyvěrá na povrch. To jsou zřídla napájející Jasénku, Vařešinku, Juliánku, Bohuslavický potok a Bečvu. Proč název Jasénka? To má jednoduché vysvětlení. Název je odvozený od stromů jasanů (jaseň), které si libují právě v takových mokřadech. Dnes se prameništi Jasénky říká Hlučínské bažiny. Prameny zachycovala hliněná hráz Jasénky, která je již zaplněná bahnem a na několika místech protržená. Sváděla vodu, která pod cihlovou klenbou protékala pod cestou k Bobrovníkům a vtékala do rybníku.
Brůdek přejmenovaný na Jasénku mi nevadí, název je hezký, o přejmenování usilovat nebudu. Píši proto, aby alespoň mezi námi Prajzáky bylo „JASNO“, i pro poznání, že naši dědové byli vynalézaví, moudří a pracovití lidé.
PS. Pro ty, kteří si chtějí Jasénku prohlédnout: přístupový chodníček odbočuje od Kalužova rybníku nebo z Písečné ulice. Na jaře je celá oblast prameniště nádherným biotopem.
Dva z pramenů Jasénky. Kysličník železa vyplavuje voda z rud pocházejících ze Skandinávie.
V Hlučíně, 10.4.2019 Jiří Sonnek