Stalo se okolo roku L.P. 1751.
Okolo toho roku byl zámeček v oboře nedaleko Darkoviček, který v hustym lese nad bukami stal a našim panum letnim časem ku projížďce sloužil, zbořen. A z te cihly jest krčma darkovska v roku 1754 postavena. (Podle slov Jacoba Biskupa, který v tom zamku za pacholka služil.)
Za tym zamkem byvala pustyňa, která tež okolo tech let skažena byla, v hrubě hustym lese, že bylo těžko ku ni trefit, kdo tam povědom nebyl. A byval tam pustevnik, velmi nabožny člověk, ten že každy den na ranni mši sv. do Hlučina přichazival. On při tichem letnym večeru přes Sprachrohr (hlasnou troubu) našich obyvatel pod ochranu Boži odporoučel a dobru noc jim vinšoval. To bylo dobře až na rynku v Hlučině rozumět.
Psa měl tak vycvičeného, že když něco potřeboval, tak mu šatek z cedulku na krk uvazal a on mu všecko přinesl. Posledně, když již tři dni pustevnik do kostela nepřišel, přiběhl pes jeho na děkanstvi a skučel, tak se domnivali, že jest nemocny. Pan děkan poslal pacholka, ačkoliv velka metelice sněhu byla, a ten ho našel v truhle ležet mrtvého. Ten pes na děkanství byl pak skovany. Po něm, tom pustevniku, byl ještě jeden, jmenem frater (řeholník bez svěcení) Jacob, ten zemřel a pustyně pak pominula.To jest od takových lidi povidano, kteří o tom dobru vědomost měli a ty pustevniky dobře znali.
Podle zápisu v kronice, pro lepší porozumění nepatrně upravil, Jiří Sonnek
Darkovická cesta „U zámečku“ (dříve pravděpodobně Ku zamečku) jistě překračovala hlavní silnici a pokračovala k někdejšímu loveckému zámečku v lese Davidka. Nepatrný chodníček pak pokračoval dále k poustevně ukryté na okraji lesa. Poustevník jistě potřeboval vodu, nabízí se potok protékající Davidkou, přítok Jasénky. Někde tam bych hledal nějakou propadlinu, sklepení ztracené poustevny
Tak krásný, kronikou potvrzený příběh z historie by si zasloužil víc než pozornost. Místo jsem prohledal a napadla mne taková věc. Zámeček byl rozebrán a materiál použit na stavbu hospody. Nějaké známky po výkopu základových kamenů jsem nenašel, ale narazil jsem na jiné ruiny. Obvodové zdi pro čerpadlo, které tlačilo vodu do vodojemu pro potřebu statku i vesnice. (Pamatuji ještě dobu, kdy zde stálo větrné kolo k čerpání vody) Vedle ruiny se nacházejí staré studny, které ztratily význam po zavedení vodovodního přivaděče z Kružberské přehrady.
Napadá mne taková věc, místo rozebrání stavby, která není zaznamenaná v katastru, ji využít pro zřízení poustevny a kapličky dohromady. Vytvořilo by se tak pozoruhodné místo, které by mohlo sloužit nejen jako turistická atrakce, ale i prostor k meditaci a svatostánek pro věřící. Poblíž se nachází pramen vody, který by se dal navrtat a trubkou vodu svést k poustevně, kde by podpořil posvátnost místa a posloužil k osvěžení.
Snad by se našlo pár jedinců, kteří by takovou věc podpořili, ať už finančně, nebo přiložením ruky k dílu. Možná by pomohla i sbírka v kostele, nebo pomoc od hlučínských či darkovských patriotů z podnikatelské obce.
V Hlučíně, 8.4.2019 Jiří Sonnek